|
|
Komparace přístupu G. W. Bushe a B. Obamy k protiteroristické strategii v Afghánistánu
Mikšovská, Kristýna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce si jako svůj cíl stanovuje srovnání protiteroristické strategie prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Text se primárně zaměřuje na období let 2001 - 2015. Začátek období je stanoven především z důvodu události největších teroristických útoků v USA 11. 9. 2001, které formovaly nové koncepty, strategie a legislativu v boji proti terorismu. K těmto útokům se přihlásila extremistická skupina Al-Káida, která operuje zejména na území Afghánistánu, z tohoto důvodu se práce zaměří právě na tuto organizaci, daný stát a přilehlou oblast. Příklady protiteroristické strategie jsou studovány na Al-Káidě také proto, že organizace byla bezpečnostní hrozbou pro obě administrativy po celé zkoumané období. V závěru se práce snaží objasnit rozdíly protiteroristických strategií a potvrdit, či vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu. Klíčová slova protiteroristická strategie, prezident, Bush, Obama, Afghánistán, bezpečnost, hrozba, Al-Káida
|
|
|
Analýza účinnosti odstranění velitele teroristické organizace v případě Kavkazského Emirátu
Leškovská, Ludmila ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze účinnosti odstranění velitele teroristické organizace v případě Kavkazského emirátu. Tato strategie se stala středobodem zájmu akademiků a politiků především po útocích 11. září a velké izraelské protiteroristické kampaně za druhé intifády. Ačkoliv státy vynakládají velké finanční prostředky a úsilí pro dopadení velitelů teroristických organizací, je účinnost této strategie stále častěji diskutována. Tato práce si stanovuje za cíl zjistit, zda je strategie odstranění velitele, používaná ruskými bezpečnostními složkami, účinná v případě organizace Kavkazský emirát. V první části práce je věnována pozornost dosavadním akademickým výzkumům na toto téma a druhá empirická část se již věnuje analýze kavkazského emirátu, sběru dat a jejich závěrečnému vyhodnocení.
|
|
|
Baskická teroristická organizace ETA - její aktivita po roce 2004, metody boje, vnitřní struktura a perspektivy dalšího vývoje
Hašková, Adéla ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Diplomová práce "Baskická teroristická organizace ETA - její aktivita po roce 2004, metody boje, vnitřní struktura a perspektivy dalšího vývoje" se zabývá analýzou vývoje baskické teroristické organizace ETA po roce 2004, kdy byl islámskými fundamentalisty spáchán teroristický útok na Madrid. První část práce stručně představuje základní teoretické otázky vztahující se k fenoménu terorismu. Druhá část práce je věnována historii ETA a jejímu vývoji od samotného vzniku až do roku 2004. Třetí, stěžejní část práce pojednává na jedné straně o nejaktuálnějším vývoji organizace ETA a o modifikaci její struktury a strategie a na straně druhé o protiteroristických opatřeních, ke kterým v rámci snah o její paralyzaci přistoupil španělský stát - zohledněny jsou nejrůznější aspekty, které měly a mají na tuto problematiku vliv - změny ve vnitřní struktuře ETA a v jejím financování, změny v legislativě či změny ve strategii bezpečnostních složek. Zvláštní kapitola je vyhrazena i analýze strategického významu příměří a vyjednávání s vládou.
|
|
|
Srovnání strategie USA a EU v boji proti globálnímu terorismu
Krajňáková, Kristýna ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací strategie USA a EU v boji proti globálnímu terorismu, o němž hovoříme od teroristických útoků spáchaných 11. září 2001. Cílem práce je na základě analýzy tématu určit, která ze zkoumaných strategií poskytuje dlouhodobě vhodnější nástroj boje proti terorismu. Ke zhodnocení slabých a silných stránek obou strategií slouží rovněž jejich konfrontace s vývojem globálního terorismu.
|
|
|
Srovnání strategie EU a USA v boji s mezinárodním terorismem na počátku 21. století
Janatka, Květoslav ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá transnacionálním (mezinárodním) islamistickým terorismem a bojem Evropské unie (EU) a Spojených států (USA) proti němu, přičemž se snaží prokázat, že protiteroristická politika EU je ve světle vývoje hrozby relevantnější. V úvodní části je analyzován samotný transnacionální islamistický terorismus se zvláštním zřetelem na základní příčiny terorismu, jeho ideologické aspekty a organizační formy. Druhá kapitola se zabývá protiteroristickou politikou Evropské unie - nejprve z pohledu institucionálního, vzhledem k faktu, že institucionální uspořádání je specifickým a důležitým faktorem ovlivňujícím formulaci i implementaci protiteroristické politiky. Je analyzováno unijní vnímání terorismu a doktrinární principy politiky, přičemž vybraná konkrétní opatření Unie v boji proti terorismu jsou pojednána podrobněji. Obdobně je strukturována kapitola věnovaná protiteroristické politice Spojených států, s tím, že institucionální aspekty zde pojednány nejsou, ze zřejmých důvodů absence unijních specifik. Ve čtvrté kapitole jsou pak přístupy Unie a USA srovnány a v závěru je zhodnoceno naplnění pracovní hypotézy práce. Je konstatováno, že protiteroristickou politika Unie je možné považovat za relevantnější.
|
host ::
RSS.